Статьи и разговоры • Články a rozhovory
Výběr jazyka / Выбор языка
Prostřednictvím této kategorie Vám postupně představíme zajímavé osobnosti kulturního a uměleckého života, přiblížíme zajímavé akce a projekty. Kategorie je otevřena pro všechny registrované uživatele, kteří mohou sami vkládat zajímavé příspěvky a informace.
12.12. 2011 | Rozhovor s Danem o didgeridoo
Rozhovor s Danem Dandy Drechslerem Dandy mnoho let aktivně hrál, vyráběl a učil. Pak se na pár let odmlčel a nyní se zase vrací na scénu - především jako výrobce. Hodně lidí na něj možná zapomnělo a hodně ho nejspíš ani neznalo, takže si připomeneme jeho didgeridoo cestu se všemi zákruty a přestávkami. A zeptám se také co nám prozradí o svých didgeridoo plánech. Na začátek možná trochu neobvyklá otázka, ale co to Dandy ve jméně? Dandy je už dlouhá léta moje přezdívka a spousta známých a kamarádů mě zná jenom jako Dandyho. Několik situací, kdy mělo pár lidí problém se jménem Drechsler mě postrčilo k tomu, abych přezdívku zařadil do jména a usnadnil svojí identifikaci... Ty a didgeridoo? Jak to vlastně začalo? V roce 1995 jsem byl služebně na Slovensku v Košicích, kam jezdím i soukromě, protože tam mám kořeny a pochází odtud má rodina. Po práci jsem si vyrazil do čajovny a tam jsem poprvé...
27.06. 2011 | Brusel
Brusel, nudný či kultúrny? V rebríčku najnudnejších miest Európy skončil Brusel na prvom mieste. Pred pár mesiacmi som sem prichádzala s týmto pocitom, pripravená na dážď, cikajúceho chlapčeka a euroúradníkov pobehujúcich medzi budovami európskych inštitúcií. Toto všetko ma tu čakalo až na to, že pršalo asi tak 5x za 3 mesiace, cikajúci chlapček nie je sám, ale má dokonca svoju sestru a psa, no a euroúradníci zasa až tak veľmi nepobehovali. A tak som si položila otázku, je Brusel naozaj najnudnejším mestom Európy? Ja sa na mestá pozerám z pohľadu ich duše. Paríž má dušu umelca a bohéma, Viedeň má v sebe stále niečo kráľovské... Brusel na mňa vplýva trochu rozpoltene. Možno tak, ako i celé Belgicko. Sú tu Flámi i Valóni, hovorí sa tu holandsky i francúzsky, nájdete tu skvelé pivo i výbornú čokoládu. Toto mesto má mnoho tvárí, nielen tú úradnícku, ktorou je typické. Umenie a kultúra tu síce nie...
24.05. 2011 | Malovaný rovník v Bárka Kafe
MALOVANÝ ROVNÍK ČESKÁ REPUBLIKA 2011 Vážení přátelé 6. května proběhla v teplické kavárně Bárka Kafe první výstava obrázků pro projekt Malovaný rovník v České republice. Celkem na výstavě představujeme 115 obrázků od tvůrců z České republiky, Ukrajiny, Slovenska, Belgie, Francie, Polska, Mongolska a Holandska. Na instalaci výstavy se podílel Pavel Klíma, Josef Fujan a Dan Drechsler. Začátek výstavy uvedl Dan Drechsler jako vyslanec projektu v České republice a komorní hudbou doprovodil kytarista Ondřej Dědič z Teplic. Slovo si taktéž vzali někteří z tvůrců obrázků jako např. malíř, kolážista a restaurátor Ivo Medek Kopaninský. Fotodokumentaci akce pořídil Daniel Sandner a Josef Fujan, čímž jim velice děkuji za jejich pomoc a čas. Občerstvení pro akci připravila Miruška Drechslerová a čaj pro všechny vařil Dan Drechsler. Přímo na vernisáži se k projektu připojilo dalších...
25.02. 2011 | Romana Schmuckera zná celý svět
Karvinského malíře Romana Schmuckera zná celý svět. Proslavil ho jeho obraz s názvem Pod fryštátským zámkem v soutěži Artists Gone Global v daleké Kalifornii. Devětačtyřicetiletý karvinský malíř Roman Schmucker objevil na internetu soutěž, kterou pro výtvarníky z celého světa vyhlásila společnost Artists Gone Global. Rozhodl se zkusit své štěstí a do soutěže poslal pár svých obrazů. A právě tento obraz s názvem Pod fryštátským zámkem uchvátil americkou porotu natolik, že mu udělila první místo. Roman Schmucker, malíř: "Což mě tedy velice překvapilo, měl jsem radost." Zajímavé na tomto obrazu je, že ho malíř začal malovat jako zimní motiv. Roman Schmucker, malíř: "Takže jsem tam už měl sníh a potom, jak jsem se tím místem procházel, tak byla ta pravá podzimní atmosféra, tak jsem si říkal, že ho namaluju v podzimní atmosféře tak, jak jsem to cítil zrovna, takže jsem ho přemaloval a vznikal déle než...
27.09. 2010 | Rozhovor s Miroslavem Potomou
Jak by jste sám sebe představil? - som romantická duša milujúca prírodu a všetko krásne v nej... Kdy Vás líbá múza? - múza ma chytá kedykoľvek, z rána, na obed, aj večer a v noci tiež, len nie stále sa podarí myšlienky hneď dostať na plátno... Kde se inspirujete? - v poslednej dobe sa inšpirujem prevažne spomienkami z detstva, ale aj čarami sviatkov a zvykov, ľuďmi na dedine, keďže som vyrastal a žijem rovnako na dedine... Jaké bylo Vaše dětství? - vyrastal som na dedine, takže moje detstvo bolo pestré, plné hier, ale aj každodennej práce, ktorej som nebol ušetrený, ako aj sviatkov a všetkých udalostí na dedine... Které svátky jsou vám nejbližší? A čím? - zo všetkých sviatkov ostali už len také najznámejšie ako Veľká noc a Vianoce, kde sa ešte oblieva či koleduje... Jaké zvyky se dodržují Ve vaší rodině? - ako som už písal, zvyky pomaly vymizli také ako bývali kedysi a v našej...
24.06. 2010 | 7 otázok pre fotografa Laca Zachara
Laco Zachar študoval fotografiu na Strednej odbornej škole v rokoch 1976 - 1979 u profesorky Evy Rutkayovej. Súkromne sa venoval štúdiu umeleckej fotografie pod vedením Igora Farbáka. Navštevoval Štúdium grafiky v Ľudovej škole umenia v Ostrave. Študoval súkromne experimentálnu tlač a umelecké kníhviazačstvo u Júliusa Stieglera. Od roku 2008 je certifikovaný fotograf pre Feng Shui International London . Je členom záujmových skupín, ktoré realizujú služby pre hotely vo svete. Zúčastnil sa výstav a súťaži doma i v zahraničí. Spomeniem aspoň : NDR, Španielsko 3x, Švajčiarsko 2x, Japonsko,... V súčasnej dobe sa venuje fotografii zameranej na interiérový dizajn, architektúru, bábkové divadlo, akt a experimentálnu fotografiu. Ilustruje odborné publikácie so zameraním na Feng Shui. Je spoluzakladateľom projektu ARTil. Laco, viem, že si veľmi zaneprázdnený človek, no napriek tomu, dovoľ, aby som Ťa prostredníctvom...
6.06. 2010 | Rozhovor s akademickým sochařem Milanem Martiníkem
V době mezi přípravou a zveřejněním rozhovoru došlo ke skutečnosti, že pan Martinik byl k velké lítosti všech fanoušků umění odvolán z funkce kurátora Chodovské tvrze. Akademický sochař Milan Martiník v současně době plní funkci kurátora galerie Chodovské tvrze - Jižní město, Praha. Po absolvování umělecko-průmyslové střední školy byl přijat na VŠUP do atelieru designu. Po prvním ročníku přestoupil do atelieru keramiky a porcelánu prof. Otto Eckerta. V letech 1987-1990 se Milan Martiník vrátil na SUPŠ jako profesor kreslení a malby. Od roku 1989 do roku 1999 působil jako odborný asistent na výtvarné katedře University Karlovy v Praze. Od srpna roku 1999 mu bylo svěřeno vedení galerie Chodovské tvrze, kde působí dodnes. Celé toto období se věnoval volné i užité tvorbě. Zúčastnil se také mnoha malířských i hrnkových sympozií. Jeho díla jsou zastoupena po celém světě v převážně soukromých sbírkách....
28.05. 2010 | Rozhovor s Melitou Gwerkovou ml.
„Dobrý večer paní Gwerková, omlouvám se, že ruším, ale nedalo mi to, když jsem Vás tu viděla on line. Mohu se na něco zeptat? Tady Drechslerová, Tolk.cz". „Dobrý večer pani Drechslerova. Ja som dcera, ale mailom sme komunikovali my dve. Nech sa paci, kludne sa pytajte." „Jejda tak zdravím dceru..." Takto začala komunikace s Meli. Tato neobyčejná osůbka mi stála za to, abych ji přesvědčila o tom, že i rozhovor s ní o ní, bude příjemnou změnou. Nemaluje, nefotí, nesoší, přesto se v umění pohybuje až po uši... Jak blízko k umění mají Tvoji rodiče? Veľmi blízko, nakoľko sú obaja (Melita Gwerková a Marian Vida) výtvarní umelci a umením doslova žijú. Oboch umenie sprevádza celý život. Dalo by sa povedať, že umením sú obklopení úplne všade. Či už je to pekná hudba, fotka, obraz, či krása všade naokolo. Veľmi radi chodievame spolu na rôzne výstavy a do múzeí v ktoromkoľvek meste sme. Som konzumentom...
19.05. 2010 | Rozhovor s Tomášem Jirků
Když jsem uviděl obrázky Tomáše Jirků, tak jsem se přenesl v čase do dětství, kdy jsem se už nemohl dočkat dalšího čísla Ábíčka (ABC) s oblíbenou Kruanovou cestou či Vzpourou robotů. Malovaný příběh, to byl ten pravý svět dětské fantazie. Také mě dostaly jeho houby a spousta fantaskních postaviček včetně jejich jmen a názvů, to vše v barvách, které mám rád. Jako milovníkovi komiksu a skvělého umění mi nezbývalo nic jiného, než Tomáše oslovit, aby se s námi podělil o kousek ze svého života a tvorby. Jak dlouho malujete a kreslíte - a živíte se tím? Učil jste se u nějakého profesionála? Kreslil jsem hodně v dětství a později jsem docházel do LŠU. Malbě a kresbě jsem se pak intenzivněji věnoval na Pedagogické fakultě v Brně, kde jsem studoval na katedře výtvarné výchovy. Tam jsem se samozřejmě setkal s některými profesionály. Vedle svého stálého zaměstnání...
12.05. 2010 | Rozhovor s Ladou Hamerníkovou - Novotnou
Naivně provokativní obrázky Lady Hamerníkové mne zaujaly hned, jakmile se připojila k projektu Tolk.cz. Při jejich prohlížení jsem se musela usmívat, u některých dokonce smát na celé kolo. Pravda, pro někoho mohou být i vulgární a děsivé, ale podle mne to záleží na úhlu pohledu a na pochopení skrytého významu. Pro mne je představitelkou ženského archetypu, která maluje svůj osobní příběh. Jednoduše řečeno, kdysi v dávných dobách možná malovala v jeskyních příběhy na jejich stěny, dnes maluje na plátna a sololit. Každý si však může přebrat její obrázky po svém... Co nám o sobě můžeš prozradit? Jsem svým způsobem jednoduchý člověk - který se snaží vidět věci z té lepší stránky. Tím se skvěle doplňujeme s manželem - on mi občas připadá jako veliký skeptik, a tak se ho snažím nutit vidět věci tak, že to prostě půjde. A ono to samozřejmě vždycky nějak jde. Kreslení mě bavilo...
5.05. 2010 | Rozhovor s PaedDr Alexandrou Geschwandtnerovou
Kdykoliv si prohlížím obrázky Alexandry Geschwandtnerové, tak si vzpomenu na knihy, kterým chybějí ilustrace. Jako dítě jsem milovala knihy, ve kterých byly obrázky. Ale museli to být obrázky pořádné, se všemi detaily, to se pak na ně človíček mohl koukat dlouhou dobu a vůbec ho neomrzely. Stále v nich nacházel něco nového, drobnosti. Prostě co obrázek to příběh nebo příběh schovaný do obrázku? Pojďme se trochu málo dozvědět o někom, kdo o sobě říká, že fantazie je jeho obor........ Jak blízko měli k umění Vaši rodiče? Moja maminka dokonca absolvovala talentové skúšky ako 15-ročná na ŠUP v Bratislave, no pre nedostatok miesta ju nevzali. Aj keď tam zaujala jednu pani profesorku, napokon vyštudovala Strednú priemyselnú školu spojovej techniky v Banskej Bystrici. No a dedko, mamin otec, ktorého som nepoznala vedel vraj pekne kresliť. Kdo byl na začátku Vaším vzorem? Už od siedmych...
5.05. 2010 | Rozhovor s PaedDr. Květoslavou Snášelovou
Květoslava Snášelová se narodila 6. dubna v Prostějově, kde dodnes žije a tvoří. Malovaná poezie, tak bych nazvala tvorbu Květoslavy Snášelové. Akvarel, kresba a pastel, to je to, co se mně osobně z její tvorby nejvíce líbí. Tak paní Květuško, pojďme si trošku povídat o malování a... 1. Čím je pro Vás vaše tvorba - profesí, posláním... něčím jiným, čím? Tvorba je pro mne chrám, kam se ubírám k výtvarným meditacím. Je to můj ostrov klidu a pohody, souznění s přírodou a kosmickou inteligencí. Je to i poslání, protože učím děti milovat umění a myslím, že se mi to daří. 2. Našla jste vnitřní rovnováhu...? Vnitřní rovnováhu jsem našla v pevném spojení s Boží moudrostí. Tento pilíř mi pomohl překonat všechny životní překážky. 3. Kdo ze současných umělců Vás zaujal svou tvorbou? Současná tvorba vyplývá příliš ze současného světa a proto...
17.04. 2010 | Projekt Maľovaný rovník
Проект Расписной экватор - интервью Название «Расписной экватор» звучит наверно интересно, но для многих из нас это большая неизвестность. Приоткроем немножко вуаль этого проекта и посмотрим на него ближе. Розговор веду с руководителем проекта Мелитой Гверковой младшей. 1 . Как родилась идея проекта «Расписной экватор», то есть в какой момент появилась первая искра которая «разкрутила» мысль о проекте? Автором проекта является академ.худ. Андрей Смолак, который ведет свою галерею от 1993 года и за этот период он придумал...
4.04. 2010 | Rozhovor s Melitou Gwerkovou a Mariánem Vidou
4. 4. 2010 Rozhovor s Melitou Gwerkovou a Mariánem Vidou Snové a intimní, tak bych asi popsala Obrazy a obrázky Melity Gwerkové a Mariana Vidu. Nejsou omezené tím co je na nich namalované, ale spíše vedou člověka k zamyšlení nad tím co je v obraze schováno. Dávají prostor fantazii, která se pokaždé, když se na obraz podíváme může ubírat jiným směrem. V tom je jejich kouzlo, je to nekonečné množství pohledů, nekonečné množství příběhů. Jen chtít mít chuť a čas se dívat, přivřít oči začít snít. Začíná další příběh......... Melita Gwerková se narodila v Banskej Štiavnici. Marian Vida se narodil v Handlové. V současné době oba žijí a tvoří střídavě v Banskej Štiavnici a Bratislave. Co je pro tvorbu malíře nejdůležitější? Najdôležitejšia je inšpirácia a jej videnie v kontexte kompozície. Inšpiráciu berieme všade okolo seba. Ale veľmi dôležité je jej pretvorenie...
18.03. 2010 | Rozhovor s malířem Janem *Hony* Šafrou 18.3.2010
Rozhovor s malířem Janem *Hony* Šafrou Teda klobouk dolů, pane Šafro! Chce se mi zvolat po bližším seznámení se s panem Jenem (žel jen přes výdobytek moderní techniky). Ne že by renesanční člověk byl až taková vzácnost. Já osobně jich znám několik. Ale žádný z nich nemusel překonávat takovou překážku, jakou je ztráta sluchu.Ing. Jan Šafra se narodil 11. 4. 1948 „čistě náhodou" v Teplicích, celé mládí však až do promoce prožil v Praze, v současné době žije a tvoří v Hradci Králové. 1. Pane Jene, kde se vzalo „Hony" ve jméně? To pochází z pozdního dětství. Měla to být zkomolenina od „Honzy" a míněno to bylo jako nadávka. Autorem byl můj (dnes už nebožtík) mladší bratr, v té pubertální době tvor dosti zlomyslný. Nejdříve jsem to také jako nadávku bral, ale pak jsem se toho aktivně ujal sám, začal jsem to používat mezi kamarády trampy, což byla pro autora asi největší...
7.03. 2010 | Rozhovor s malířkou Stellou Veľkou 7. 3. 2010
Rozhovor s malířkou Stellou Veľkou Ráda bych Vám dnes představila v rozhovoru Stellu Veľkou. Na Tolk.cz se prezentuje zatím krátce a navíc je to něco málo přes rok, co se rozhodla malování věnovat naplno. Ne vždy to byla procházka růžovým sadem. Ovšem sklízí už i své první úspěchy a má své obdivovatele, nejen ve své domovině, ale i za hranicemi Slovenska. Stella Veľká se narodila roku 1965 v Nitre, nyní žije se svým manželem a syny v Martine. Když jsem žádala Stellu o rozhovor, byly jsme si dva cizí lidé. Nyní, když jsme se trochu poznaly, mohu říci, že Stella je skvělá žena a doufám, že rozhovor se kterým jsem začala hned tak neskončí. Stello, kdo Tě k výtvarničině přivedl? Možno nejaký anjel :-). Napriek tomu, že som sa nenarodila v prostředí, kde je výtvarníčenie bežné, tvorba a tvorivosť sa tiahne celým mojím životom ako červená niť . Moja rodina je viac zameraná na praktické...
6.09. 2009 | Drsné stavy - David Kalioglou
Někdy je toho na nás už moc a nám nezbejvá, než volat o pomoc Ale může tě zachránit někdo, koho k sobě nepustíš? V životě přicházejí stavy, kdy zjišťuješ, že už téměř nic nemáš pod kontrolou Snad jen ten pohyb rukou a nohou zůstává ... někdy ani to ne Jsou to hodně těžké chvíle Všechno kolem ztrácí na významu, počínaje kartáčkem na zuby - "duchaplnými vhledy" konče ... Vše jde jaksi mimo nás, přesto je zde jasné vědomí vlastní spoluúčasti, vlastní participace na tom dně Však marná snaha hledat společníka, který to organizuje Taky pochyby, zda to vůbec někdo ještě organizuje a tedy i značná nejistota ohledně finále, protože strach ... ta mr… s náma zůstává hodně dlouho I když občas dělá, že se pouští Realita pak ukáže pravdu... to už není intelektuální žonglování, to je život na place Drsné stavy Je to směs všeho nastřádaného + zbytek pocitů ze ztráty kontroly...
5.07. 2009 | CHRÁM SVATÉHO SRDCE - Vladimír Kiseljov
Ocitli jste se na výstavě obrazů inspirovaných a doprovázených hudbou a duchovním světem skladatele Nikolaje Rimského-Korsakova. Obrazy jsou zachycením zjevení, o kterých společně s Korsakovem vypovídají, vidí svět jako Jednotný živý celek, viditelné spojené s neviditelným. Obrazy fungují mnohdy jako pozitiv a negativ, v jejich částech lze nalézat detaily, které se otvírají a vedou stále dále pod nové vrstvy – obrazy jsou Bránami. Zároveň se snažím o co největší prostotu zobrazení, přestože vystihují tak mnohostranný celek, stejně, jako to vyjadřuje Korsakovova hudba. Mnohé zůstává tajemstvím, každý divák je doplní svým vlastním nitrem, pak je obraz kompletní. Celý článek si můžete přečíst v přiloženém PDF souboru ... ...
5.07. 2009 | HUDBA VE TVÁŘÍCH SKLADATELŮ - Vladimíř Kiseljov
Svými obrazy zachycuji mnohým neviditelnou podstatu Ducha skladatelů, kterou divákům předávám pomocí spojení obrazů a hudby, která charakterizuje jejich vibraci, s krátkým výkladem o těchto skladatelích, obsahujícím mé subjektivní postřehy a vhledy do smyslu děl těchto vyjímečně zasvěcených tvůrců. Není těžké poznat, že zobrazuji skladatele i s jejich aurou, s částí jejich nehmotných těl, snažím se propojit podstatu jejich vnějšku s jejich nitrem – jejich hudbou. Co tyto skladatele a díla spojuje, že jsem je takto namaloval vybral pro tuto výstavu ? Spojuje je jejich obrovský nadlidský rozměr, jejich vášnivá víra a symbolika Ducha Svatého, holubice, zasvěcení růže a Grálu, bratrství z nadhvězdných sfér. Tato díla jsou svým obsahem a Duchem tak nedozírná, že z nich vidíme vždy pouze část, odlesk – zbytek, na zdroj jejich záře, tam už se nedá dohlédnout, pouze tušíme, do jakých sfér až sahají a...
19.04. 2009 | Kitěž - V. Kiseljov
LEGENDA O NEVIDITELNÉM MĚSTĚ KITĚŽI JAKO CESTA HLEDÁNÍ LIDSKÉHO SOUCÍTĚNÍ A SPOJENÍ DUCHA VÝCHODU A ZÁPADU Text a malby - MgA Vladimír Kiseljov „Legenda o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii" je předposlední a stále nedoceněnou operou skladatele Nikolaje Rimského-Korsakova (6. 3. 1844 - 8. 6. 1908). Toto tříhodinové titánské i nesmírně jemné dílo mělo premiéru v Mariinském divadle v Petrohradě 20. února 1907 a záhy vzbudilo rozporuplné reakce, které trvají až na vyjímky dodnes. Inscenovalo se bez uchopení mezilidského poselství, které do něj vložil skladatel, předvádělo se jako fosilní útvar, odkazující k neurčité „tradici", která nebyla v inscenování prožita a předána divákovi v intenzivní a v současnosti čitelné podobě. Výkladu tohoto citově, hudebně a duchovně nesmírně bohatého díla, hluboce ruského a zároveň nadnárodního, na nějž se zatím nahlíželo více s předsudkem...
16.01. 2009 | Rozhovor se spisovatelkou a básnířkou Svatavou Antošovou
Vždycky jsi chtěla být spisovatelkou, nebo jsi dorostla do této pozice? Ne, nechtěla. Já vlastně ani nevím, jestli jí v tom pravém slova smyslu jsem. Neživím se tím, protože básněmi a menšinovou prózou, jakou píšu, se v Čechách uživit nelze. Přesto tu panuje všeobecný názor, že když ti vyjde knížka, jsi za vodou. To, že to tak není, vědí jen lidé, kteří se v literatuře nějakou dobu pohybují. A tak, i když mám na svém kontě devět vydaných knih, sedm básnických sbírek a dvě prózy, potýkám se s existenčními starostmi jako každý jiný. Celý život pracuju v běžných občanských povoláních, ale taky se už nejednou stalo, že jsem se ocitla bez práce a musela na pracovní úřad. Co se ale literatury týče, patřím k těm šťastnějším autorům, protože po mně nikdo nežádá, abych si na vydání svých knih finančně přispěla, nebo si je rovnou vydala vlastním nákladem. Ale zpět k té tvé otázce...
